Orientační běh má mnoho podob. Vozíčkářům je dnes asi nejdostupnější disciplína trail orienteering. Cílem není zdolat trať co nejrychleji, ale co nejpřesněji a nejpečlivěji. Oč méně je to fyzicky náročný sport, o to více je náročný mentálně. Je potřeba vydržet být několik hodin absolutně soustředěný, naučit se číst orienťáckou mapu a hodí se i multitasking. Smyslem toho sportu je, aby spolu mohli závodit všichni – zdraví běžci i vozíčkáři. Vozíčkáři mají při závodech k ruce pomocníky, kteří jim fyzicky pomáhají při zdolávání trati.
Vznik oddílu
Oddíl vznikl v roce 2004. U jeho zrodu stál Bohuslav Hůlka. V roce 2009 přebírá vedení oddílu Jana Kosťová, která stojí v jeho čele dodnes.
Hlavní oddílové milníky:
- 2004 vznik oddílu, první seznámení s disciplínou trail
- 2007 první česká účast na MS (pouze Bohouš Hůlka a Petr Krystek z SKV)
- 2013 Jana Kosťová vyhrála zlato v individuálním závodě na Mistrovství světa ve Finsku
- 2018 Tréninků se ujímá slovinský trenér Krešo Keresteš
Vedoucí oddílu: Jana Kosťová
- narozena 1974
- od 2005 paraparetička – po krvácení do míchy
- 2009 – vede oddíl orientačního běhu v SKV Praha
- 2013 – mistryně světa v individuálním orientačním závodě
Bylo těžké ten oddíl rozjet a nalákat vozíčkáře k danému sportu?
„Šlo to jako po másle. V ČR bylo několik vozíčkářů, kteří se tomuto sportu věnovali třeba i deset let. Dále zde byly 1-2 tradiční závody ročně, kam jezdilo poměrně hodně příležitostných závodníků např. z ÚSP Hrabyně, nebo OA Jánské Lázně. Podařilo se mi přesvědčit oddíly nehendikepovaných, např. TJ Severotuk Ústí n. L. nebo Kotlářka Praha, které nám pomáhaly pořádat závody, na které jezdili vozíčkáři věnující se primárně jiným sportům, třeba quadrugby, EWH nebo plavání. Nicméně musím uznat, že od samého začátku bylo dost těžké tyto příležitostné závodníky u orienťáku udržet.“ Dodává sám zakladatel oddílu a aktivní a úspěšný orientační závodník Bohouš Hůlka.
Jani, od kdy vedeš oddíl, jak ses k vlastně k tomuto sportu dostala?
Někdy v roce 2007 jsem si na pobytu v Parapleti vyzkoušela orienťák a vzedmula se ve mně vlna nostalgie. Jako malá jsem jej totiž dělala. Hnedle po porodu v roce 2009 jsem se dostala do SKV Praha a záhy na to přebrala oddíl po Bohoušovi Hůlkovi, který byl zvolený do čela celého SKV Praha. Od té doby oddíl vedu.
Kolik má oddíl členů?
V současné době má oddíl 14 členů, z toho 7 vozíčkářů.
Jak často se scházíte a kde?
Tréninky neprobíhají pravidelně na jednom místě. Je to dost dané členskou základnou, neboť máme členy z celé ČR. Už delší čas proto probíhají tréninky online s naším slovinským trenérem.
Účastníte se závodů? Jak často?
Od března do listopadu probíhá sezóna orientačních běhů a závody vychází zhruba na jeden víkend 1x za měsíc. Každý závod má svého vítěze, ale zároveň se výsledky započítávají do Českého poháru, který běží celoročně. Na konci sezóny se vyhlásí vítěz, dle umístění v žebříčku. Dle rankingového žebříčku se vypisují nominace na Mistrovství světa a Evropy. (MS je každý rok, ME je co 2 roky.)
Budoucnost a směřování oddílu?
Dlouhodobě se snažíme přiblížit náš krásný sport dalším zájemcům a rozšiřovat naše řady. Smyslem je nabídnout alternativu těm, kteří nehledají extrémní fyzické vytížení, případně chtějí doplňkovou aktivitu, která jim umožní i cestovat zejména po Evropě za závody, změřit síly i s nehendikepovanými sportovci.
Kam bys chtěla oddíl směřovat?
Já bych byla moc ráda, kdyby se nám podařilo najít nové lidi, kteří s námi potáhnou ten sport dál, ale je to těžké. Jedná se o technicky relativně náročný sport – je třeba umět číst mapy pro orientační běh, být schopný přenést mapu do terénu, vidět. To chce určité zkušenosti, bez tréninku to nejde. Je to jako jakýkoli jiný sport. Zapojujeme ale především hlavu, zatímco čerství vozíčkáři chtějí hlavně makat fyzicky, tam narážíme. Přitom fyzická stránka je důležitou součástí výkonu také – fyzická a mentální výkonnost jdou ruku v ruce.
Proč je dobré věnovat se orientačnímu běhu?
Orienťák je krásný outdoorový sport, napříč generacemi. Nabízí možnost vyčistit si hlavu třeba v lese, potkat se s fajn lidmi, cestovat nejen po českých koutech. Nehledíme na počasí, a tak není nouze ani o extrémní zážitky.
Co pro tebe znamená, když se řekne „orientační běh“?
Pohyb venku v přírodě, relax, super lidi.
